Slovníček pojmů

Nahromadění (akumulace) energie pro její pozdější využití v místě budoucí potřeby nebo v době, kdy zdroj energie není k dispozici nebo nestačí krýt zvýšenou potřebu.

Podobná jako v automobilu, jen s mnohonásobně větší kapacitou a životností. Pro rodinný dům je baterie velká asi jako malá lednice a dokáže pokrýt spotřebu po dobu, kdy nesvítí Slunce.
Baterie slouží k uložení denních přebytků a vyrovnávání krátkodobých špiček. Místo baterie se u levnějších instalací používá elektrický bojler a přebytečnou elektřinou se ohřívá voda – tzv. akumulace do vody. Z takto akumulované elektřiny lze však pochopitelně zpět získat pouze teplou vodu.

Základní druhy akumulátorů jsou:

• Olověné baterie - olověná akumulátorová baterie, objevená francouzským fyzikem Gastonem Planté v roce 1859, byla první nabíjecí baterií pro komerční využití. Navzdory své dlouhé historii jsou chemické sloučeniny na bázi olova i dnes hojně používány.
  Systémy na bázi olova mají vysokou hmotnost a jejich životnost je při opakovaném hlubokém vybíjení/nabíjení nižší než u systémů na bázi niklu a lithia. Úplné vybití systém přetěžuje a každý vybíjecí/nabíjecí cyklus baterii trvale ubere malé množství její kapacity. Ke snížení kapacity dochází v různé míře u všech baterií. Tyto systémy nejsou zcela vhodné pro využití u domácích FVE
• Li-Ion baterie - baterie na bázi lithia, které se vyznačují velmi dlouhou životností v počtu cyklu (uvádí se až 6000 cyklů) a jsou vhodné pro použití v instalacích s FVE
• LiFePO4 baterie - stále častěji se v domácích ostrovních elektrárnách používají lithium-železo-fosfátové akumulátory. LiFePO4 baterie patří mezi lithium-iontové akumulátory, které pro svou činnost využívají vysoké chemické reaktivity lithia. Technologie LiFePO4 baterií byla vyvinuta v roce 1996 na Texaské univerzitě, v současnosti se tyto baterie začínají stále více využívat nejen v ostrovních fotovoltaických systémech, ale také v elektrokolech a elektromobilech. Největší výhodou LiFePO4 akumulátorů je jejich životnost. Ta samozřejmě záleží na hloubce vybíjení, tedy na tom, jak moc nabitý akumulátor v běžném provozu vybíjíte. Životnost těchto akumulátorů se pohybuje v rozmezí 4000 - 8000 nabíjecích cyklů, v ideálním případě tedy vydrží pracovat i více než 20 let.

Fotovoltaická elektrárna je zařízení sloužící k přeměně sluneční energie (přímé nebo odražené) v energii elektrickou.

Základními prvky fotovoltaické elektrárny jsou:

• fotovoltaické panely, umístěné na konkstrukci
• MPPT regulátory nabíjení
• stejnosměrná kabeláž – propojující sestavy panelů ke střídačům nebo DC rozvaděčům
• střídače - měniče
• přepěťové ochrany
• AC kabeláž a rozvaděče
• AC a DC měření vyrobené elekřiny
• Akumulátory
  
  Velmi často se setkáme se zkratkou FVE.

Základní funkční prvek fotovoltaického panelu. Články mohou být krystalické nebo tenkovrstvé.
Fotovoltaický článek je v principu velkoplošná fotodioda, která přeměňuje sluneční záření na stejnosměrný proud. Napětí jednoho článku se pohybuje od zhruba 0,5 V u článků z krystalického křemíku až po jednotky voltů u tenkovrstvých článků s více přechody (vícevrstvých). Proud je úměrný ploše článku, jeho účinnosti a intenzitě slunečního záření, u konkrétního článku závisí částečně na spektru dopadajícího slunečního záření, které se v průběhu dne a roku mění.

Zpravidla jsou umístěné na střeše domu. Jsou různé typy, tvary a velikosti panelů, ale princip je u všech stejný. Ze světla, které dopadá na jejich povrch, vyrábějí stejnosměrný elektrický proud. Panely přeměňují jakékoliv světlo, není tedy nezbytně nutné aby bylo jasné slunečné počasí. Na druhou stranu je-li jasno, slunečno a mráz, vyrábějí panely nejvíce.
Je obvykle složen z většího počtu článků zapojených v sérii. Napětí jednoho panelu se obvykle pohybuje v rozmezí 12 až 100 V
Panelů je na rodinném domě obvykle 8 - 20, jeden o velikosti 2m2 a jsou většinou umístěné na střeše orientované ideálně na jih, ale vhodná je i orientace na východ, západ a jejich kombinace.

Technologie pro přímou přeměnu slunečního záření na elektřinu bez pohyblivých částí.
Jeden z obnovitelných zdrojů, který v provozu neprodukuje žádné emise znečišťujících látek nebo oxidu uhličitého.

Je totéž co ostrovní elektrárna, tzn, že funguje autonomně, spotřeba je primárně zajištěna z panelů a baterií. Síť je používána pouze jako záložní. Ke svému fungování však síť nutně nepotřebuje. Většinu času běží v režimu ostrova a pouze v situaci, kdy nedokáže pokrýt spotřebu krátkodobě připojuje síť a efektivně mixuje oba zdroje.

Řešení chytrého domu od firmy Loxone - Rakouská firma založena v roce 2008.
Chytrý neboli inteligentní dům je takový dům, který zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí, řídicích systémů, služeb a managementu.
Je efektivní ekonomicky, energeticky i z hlediska působení na vnější prostředí a umožňuje víceúčelové použití a rekonfigurace. Inteligentní dům reaguje na potřeby obyvatel s cílem zvýšit jejich pohodlí, zpříjemnit jim zábavu, zaručit co nejvyšší bezpečí a snížit náklady na provoz. Často se také používají termíny jako "digitální domácnost", "digitální dům" nebo "chytrý dům".

Měnič nebo střídač - zařízení, které mění stejnosměrný proud ze solárních panelů (12V, 24V, 36V, 48V) a baterie na střídavý (230V), který je potřeba pro napájení spotřebičů v domě. Moderní hybridní střídače bývají často doplněny o inteligentní nabíječ baterií a složitou elektronikou umožňující komunikaci s baterií a dalšími komponenty FV systému.

Společnost Nobo je již několik desetiletí mezinárodním lídrem trhu s elektrickým vytápěním a inovačními topnými a řídícími systémy. Miliony produktů prodávaných po celém světě dokazují, že Nobo pevně věří v poskytování kvalitních a udržitelných řešení.
Nová generace topných řešení společnost Nobo představuje na severním trhu zcela novou generaci přímotopných panelů a řídicích systémů s technologickou platformou, která nastavuje standard pro budoucí elektrické vytápění. Špičková termostatická technologie kombinuje konzistentní teplo s energetickou účinností. Výsledkem je dokonalé vytápění a snížení nákladů na elektřinu. Proto můžeme s jistotou tvrdit, že společnost Nobo dodává světové řešení v oblasti elektrického topení. Značku Nobo vlastní společnost Glen Dimplex Nordic, norská solečnost, která vyvíjí, vyrábí a prodává energeticky účinné výrobky a řešení v oblasti vytápění a pohodlí. Společnost má pobočky působící v Norsku, Švédsku, Finsku a Dánsku a vyváží do více než 25 zemí celého světa. Společnost Glen Dimplex je největší světový výrobce a dodavatel produktů pro elektrické vytápění. Sídlo společnosti Glen Dimplex Nordic se nachází v Stjørdal, poblíž Trondheimu v centrálním Norsku.

Program Ministerstva životního prostředí, administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR (dále jen „Fond"), podporuje energeticky úsporné rekonstrukce rodinných domů a bytových domů, výměnu nevyhovujících zdrojů na vytápění a využívání obnovitelných zdrojů energie. Představuje ekonomicky nejlepší prorůstové opatření pro českou ekonomiku, pro rozvoj podnikatelské sféry ve stavebnictví, strojírenství a dalších souvisejících oborech. Významným efektem programu Nová zelená úsporám (dále jen „Program") je také tvorba nebo udržení desítek tisíc pracovních míst.

Cíle Programu
Hlavním cílem Programu je zlepšení stavu životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů (především emisí CO2), dále pak úspora energie v konečné spotřebě a stimulace ekonomiky ČR s dalšími sociálními přínosy, kterými jsou například zvýšení kvality bydlení občanů, zlepšení vzhledu měst a obcí, nastartování dlouhodobých progresivních trendů.

Zdroje financování Programu
Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem tzv. emisních povolenek EUA (European Union Allowance) dle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů v rámci EU ETS v období 2013 – 2020. Financování Programu probíhá přes státní rozpočet ČR.

Není vůbec připojena k distribuční síti a funguje bez ní.
V případě nedostatku energie z panelů a baterií je záloha většinou zajištěna elektrocentrálou. Je vhodná zejména pro nemovitosti na odlehlých místech bez elektrické přípojky.

Solární regulátor je "mozkem" každého solárního systému. Solární regulátor je zapojen mezi solárním panelem a akumulátorem a jeho úkolem je vytěžit maximum energie ze solárního panelu. Regulátor nabíjení chrání baterii před nadměrným nabitím solárními články a před hlubokým vybitím. Regulátor nabíjení je navíc vybaven mnoha nepostradatelnými bezpečnostními funkcemi.

• PWM- nejrozšířenější solární regulátory, u kterých musí být pro 12V baterii solární panel složen z 36 článků a pro 24V baterii panel ze 72 článků. Jiná kombinace je nepřípustná. Vhodný je tedy pouze pro panely 30 – 150Wp.
• MPPT-  jsou moderní solární regulátory, které oproti PWM dosahují o cca 30% většího výnosu ze solárního panelu. Regulátor pracuje jako měnič, to znamená, že vyšší vstupní napětí a nižší proud dokáže zpracovat na nižší napětí/ zvýší proud a to s vysokou účinností. Můžeme tedy použít jakýkoliv solární panel. Zde můžeme i propojovat panely do série.

Je připojena k distribuční síti a nezbytně ji pro své fungování potřebuje. Může být vybavena i bateriemi. Je většinou třífázová a z principu velmi neefektivní v zacházení s vyrobenou energií. Ideální v zemích, kde výrobce dostane bezplatně z distribuční sítě tolik elektřiny, kolik do ní dodal.
Pro ČR aktuálně nevhodná. Nehledě k tomu že v případě výpadku sítě přestane zcela fugovat i za jasného dne s plnými bateriemi. I přes své značné nevýhody je v ČR tento typ hojně instalován vzhledem k nízké informovanosti zákazníků o všech aspektech této technologie.

Platba za elektřinu dodanou do sítě momentálně na úrovni zlomku tržní ceny elektřiny.

Obnovitelné zdroje energie, jako jsou fotovoltaické nebo větrné elektrárny, jsou podporovány formou nejrůznějších dotačních programů. Jednou z možností podpory obnovitelných zdrojů energie, byly také tzv. zelené bonusy, tzn. platba za každou vyrobenou kWh bez ohledu zda je spotřebována nebo dodána do sítě na úrovni násobku tržní ceny – maximum 12 Kč za kWh v letech 2008.
Momentálně tento druh podpory pro nově budované zdroje již neexistuje.