DODAVATEL ENERGIE

Proč obnovitelné zdroje?

V současném světě se tato otázka ozývá poměrně často. Je pochopitelně spojena s množstvím faktů, ale i lží či polopravdě. Také s mnoha politickými či účelovými zájmy vybraných mocenských struktur zalíbit se ve volbách, či prosadit zájmy té či oné lobbistické skupiny.

Uplynulých několik let jsem strávil v energetických odvětvích na různých pracovních pozicích. Účastnil jsem se odborných konferencí ať jako posluchač, či jako přednášející a to dokonce v několika zemích Evropy. Také jsem velmi drobně publikoval v odborném tisku. Během poslední doby si často kladu otázku „quo vadis energetiko“ a přiznávám se, že odpověď na tuto otázku není jednoduchá. V tomto krátkém článku (jelikož je to námět spíše na román) se možná pokusím shrnout mé poznatky, dojmy a zkušenosti z působení v oboru.

Mýtus první, politicky - ekonomicko - voličský
V souvislosti s energetikou často zaznívají z úst našich představitelů slova o nutnosti zajistit energie (zejména tu elektrickou) pro všechny, právo lidí na rozvoj a také o nutnosti ochraňovat životní prostředí v rámci takzvaného udržitelného rozvoje a podobně. Vzletná slova, která ovšem v pojetí tradičních energetických společností mají k realizaci velmi daleko. Jediným měřítkem, a to skutečně jediným, je zisk a to buď okamžitý, nebo alespoň v nějakém krátkém horizontu několika málo let. Na všech odborných fórech (tedy alespoň na těch kde jsou prezentovány názory skutečně klíčových hráčů) se spekuluje jen o tom jak zvýšit zisk, jak dělat věci levněji, jak zrychlit návratnosti investic atd… Bez jakékoliv úvahy o dopadech či o skutečných potřebách. Vše jen o tom jak maximalizovat závislost a tím i kontrolu nad uživateli čili spotřebiteli. Je zcela lhostejné jak energii získáme, či z uhlí, z plynu nebo z obnovitelných zdrojů, zaklínadlo levně nakoupit a draze prodat je hybatelem energetiky, byť se nám politické reprezentace a media snaží podsunout obraz jiný. Často přirovnávám odborné diskuze na toto téma jako hru malých chlapců na hřišti s kostkami, kde se přou zda postaví hrad, či věž, či třeba auto bez kousku úvahy na téma, co jejich rozhodnutí způsobí, na stole je vždy jen jedno téma a to, jak to vychází ekonomicky.
Jistě, svět dneška je takto nastaven, ale i v domácnostech si často jsme ochotni připlatit za jinou, lepší, kvalitu výrobků či služeb za cenu omezení jiných zbytných výdajů a to by mělo platit i v případě energií. K tomu by ovšem lidé měli mít dostatek informací. Možná to zní jako utopie, ale existují ve světě státy a vlády, kde se tímto směrem již vydali a bylo možné dosáhnout celospolečenské shody na tom, že energie by měla být nejen dostupná pro každého, ale také by její získávání nemělo být na úkor devastace přírody, drancování fosilních zdrojů planety a dalších dopadů, které zde necháme našim dětem. Je zarážející, že pokud jde například o vzdělání, jsme schopni pro budoucnost dětí udělat velmi mnoho, platit drahé školky i školy, kurzy cizích jazyků a jiné aktivity, abychom jim zajistili lepší budoucnost. Pokud jde ale o stav životního prostředí které jim zanecháme, už to zdaleka takové téma není, byť se dá říci, že vzdělání jim bude k ničemu, pokud se na světě nebude dát například dýchat. Jistě, takové dramatické změny prostředí nenastanou ze dne na den a ani z roku na rok, nicméně celosvětově zhoršující se stav životního prostředí, je trend, který je nezpochybnitelný.
Bylo by velmi zdravé vyvolat širší celospolečenskou diskuzi na toto téma a i když spousta kolegů je velmi skeptická k tomu, zda společnost je schopná takovýchto dlouhodobých úvah a přijetí této odpovědnosti, já jsem přesvědčen, že to možné je a dokonce, že je to nutné, pokud zde mají přežít i další generace.

Mýtus druhý, zelený - ekologický
Často posloucháme z médií názory různých zelených aktivistů až fanaticky bojujících za práva zvířat, stromů, kamenů atd… Poměrně málo hlasů se ozývá v souvislosti s právy lidí a to ne s právy na levnou energii, ale s právem a nutností zachovat pro budoucí generace svět v takovém, či dokonce lepším stavu, než ho známe my. Cesta k lepší energetice, tedy lepší v souvislosti s dopadem výroby energie na životní prostředí, přitom často zdaleka nemusí spočívat pouze v toliko často diskutovaných obnovitelných zdrojích. Obecně je pravdou, že s energiemi nakládáme již teď velmi nehospodárně a pouhá úspora současné spotřeby by znamenala výrazné snížení dopadu výroby na životní prostředí.

Za vše je možné uvést příklad:
Evropská komise spočetla, že ekonomicky rentabilní opatření k vylepšení energetické bilance budov mohou do roku 2020 snížit konečnou spotřebu energie ve státech EU o 11 %. Možnosti zateplování českých domů jsou asi pětkrát větší než využití energie, kterou by dodávalo sporné rozšiřování uhelných dolů na Mostecku a bourání dalších domů.

Třetí mýtus, ekonomický
Častým tématem diskuzí je návratnost investice do obnovitelných zdrojů zejména u malých solárních elektráren na rodinných domech. Odpůrci tohoto řešení mají v zásadě dva argumenty, neustále se opakující pořád dokola. Prvním je, že návratnost investice je sporná a velmi dlouhá, druhým je, že velké množství těchto zdrojů neúměrně zatíží přenosovou soustavu a tudíž zdraží elektřinu všem odběratelům, kteří budou muset nést zvýšené náklady na provoz sítí i když žádnou solární elektrárnu na svém domě nemají nebo mít nemohou.
Obě tato tvrzení jsou buď rovnou lživá, nebo mírně řečeno přinejmenším značně zavádějící. Je třeba si uvědomit, že cena dodávky energií pro odběratele dlouhodobě roste, v ČR zhruba o 5% ročně za uplynulých 10 let. Při započtení tohoto růstu (který dle mého soudu nabere ještě větší dynamiku v následujících letech) se pochopitelně investice do vlastního zdroje vyplatí a to průměrně do 10 i méně let. Je pochopitelně zvláštní, jakým způsobem dnes lidé o investicích do této technologie  uvažují. Pro přiklad investice do technologie vytápění domu nikoho nepřekvapí pokud se pohybuje v řádu statisíců (tepelné čerpadla, plynové kotle, komíny, rozvody vytápění atd..) a přitom životnost těchto technologií je velmi limitována, servis často nákladný atd… Naproti tomu životnost FVE je v porovnání s těmito technologiemi vyšší, náklady na údržbu minimální až nulové a stejně se často setkáváme s názorem, že tato technologie vydrží „jen“ 25 let.
Jde stále o stejný problém malé osvěty v těchto tématech a malá informovanost veřejnosti k tomuto tématu. V médiích převládají hlasy skeptiků a zájmových skupin teplárenských, či důlních společností a z toto často způsobuje skepsi zákazníků
Co se týká vlivu malých solárních zdrojů na přenosovou soustavu a její zatěžování, toto je čistá spekulace a neexistuje žádná relevantní studie skutečného škodlivého vlivu těchto zařízení. Je třeba si uvědomit, že většina malých zdrojů na rodinných domech je budována v režimu takzvaného mikrozdroje bez dodávky do distribuční sítě. Zjednodušeně tedy malá FVE do sítě nic nedodává, tudíž ji těžko může nějak zatěžovat, jediné co FVE způsobí je to, že poklesne odběr daného objektu, čili se uvolní kapacita přenosové soustavy. Jedná se tudíž o přesně opačný efekt. Pochopitelně dnešní model účtování nákladů na přenos elektřiny v závislosti na odebraném množství je pro distribuční společnosti za těchto podmínek nevýhodný a bude potřeba jej změnit. Po dřívějších neúspěšných pokusech prosadit novou tarifní strukturu se snad již brzy najde dostatek politické vůle a kuráže na tuto změnu, která by narovnala nespravedlivé podmínky v této oblasti.

Závěrem
Lze tedy obecně konstatovat, že rozvoj obnovitelných zdrojů je v dnešní době vhodný zejména tam, kde se dá vyrobená elektřina ihned v místě spotřebovat a není třeba ji nákladně přepravovat republikou sem a tam. Cenová úroveň a obrovský technologický pokrok v této oblasti umožňuje výstavbu těchto malých zdrojů na mnoha budovách a jejich okolí po celé ČR a je jen na nás, jak k tomu přistoupíme. Zda jako dosud budeme velmi opatrní a konzervativní, zejména v legislativě a v obecnější podpoře, kde stát silně zaostává za svými okolními sousedy, zda budeme dále budovat nové a nové legislativní překážky, které ale vývoj nezastaví a lidé se je stejně jako dnes naučí různými metodami obcházet, nebo využijeme tento potenciál a umožníme lidem za jejich vlastní finance budovat menší zdroje bez omezení, což v konečném důsledku pomůže všem, tedy lidem, distribuční soustavě i životnímu prostředí. Jediný komu to nepomůže budou uhelné, teplárenské či jiné energetické lobby, ale svět se mění a i ony budou muset čelit novým výzvám a své podnikání nové době přizpůsobit, stejně jako to kdysi musely udělat telekomunikační společnosti s příchodem technologie GSM.

 

Poptávkový formulář

Úplně prvním krokem je vždy kontakt. Dejte nám o sobě vědět, vyplňte krátký formulář a my Vás budeme kontaktovat v nejkratším možném termínu a budeme se snažit zodpovědět veškeré další otázky.

Pokud na některé otázky nedokážete momentálně odpovědět, nevadí. Prostě uveďte to, co víte a zbytek můžeme dořešit později.

CO VÁS ZAJÍMÁ
ČEHO CHCETE DOSÁHNOUT
TYP NEMOVITOSTI
VYUŽITÍ ELEKTŘINY
VÝZNAMNÉ SPOTŘEBIČE, KTERÉ POUŽÍVÁTE